Kynologie – svět drsných žen

Evoluce se prý nezastavila, pouze neprobíhá tak rychle. Její chod nelze detekovat jedním lidským životem. Je to překonaná teorie. K tomuto závěru jsem došel po naší účasti na DUO CACIB.

To máte tak. Celé to začalo vymřením mamutů. Do té doby žena seděla u ohně, kojila a opékala maso z mamuta. Když došli mamuti, musela i ona vstát a hledat potravu. V ten moment poznala, že se uživí sama, bez chlapa. Od té doby to jde s námi z kopce. Muži se vydali cestou snižování laťky náročnosti k sobě samým. Ženy kráčí viditelně jinou cestou. Toť pětiřádkový exkurz dějinami vývoje lidstva

Ještě v 19. století bylo nemyslitelné, aby na výročním koňském trhu ve Vídni prodávala nebo prezentovala císaři koně žena. To samé platí o bojových, v pozdějších dobách i o loveckých psech. Když si pořídíte vlka, kterému psi poškodili DNA, očekáváte naplnění vašeho životního snu. Shromáždění mužů při letním či zimním slunovratu, kdy po tři dny měříte sílu, obratnost a počet jizev vašich psích svěřenců. To vše samozřejmě při dlouhém sezení u táborových ohňů, kdy truňk a medovina teče proudy. Ženy mohou pouze dolévat poháry a tančit.

Tento víkend naše seskupení navštívilo jednu z následnických akcí, ozvěnu oněch dávných rituálů. Jmenuje se DUO CACIB BRNO a Veverčák by čuměl hned po vstupu do výstavní haly. Vlci všech možných tvarů a velikostí. Svět se zrychluje a tak tyto slavnosti prvního domestikovaného zvířete trvají pouze dny dva. Náš kmen Srdcerváčů nevede žádný keltský bojovník, ale křehká dáma. V žádném případě vám nedolije medovinu, ani nezatančí. Stávám se pouhým neestetickým prostředníkem mezi chovatelským skvostem a její představou o správnosti předvedení energetické nálože cupitající po mém boku. Stalo se již tradicí, že nikdy není schváleno mé konopné lano ve funkci vodítka. Každý v okolí povalující se provázek či tkanička se ukáže být vhodnější. Marně pátrám v mém dosahu po spřízněné chlapské duši. Všude vůkol samé ženy. Za pět set let se hlomoz odborné debaty o kvalitách nejvěrnějšího přítele člověka přenesl o několik oktáv výše.

Naštěstí na výstavu dorazil muž s bojovým jménem Petr Dante Srdcerváč. O klasickém tématu mužských rozhovorů sexu, ženskejch, chlastu a sexu se nemůžeme bavit. Vypadali bychom nepatřičně. Konečně jsme narazili na ženu, která měla vysněný alkohol. Nepředstavujte si ale, že by ho dolévala. „Čestná Adéla“ ho tajně slopala, aby to vůdce kmene neviděl. O zbytek se byla ochotna s námi rozdělit, avšak pod podmínkou, že jí nepráskneme. Na podmínku jsem přistoupil a recipročně bezelstně nabídl ze svých zásob. Ano, správně tušíte, Božena Němcová, vůdčí feministka českého obrození by si usrkla a cudně se rdíc by vrátila flakonek. Adéla vrátila butylu se slovy: „Ty placatky dělaj nějak menší a menší.“

Při výstavním mumraji, kdy se nakupují psí šampony a deky ve slevě, konečně přicházíme na řadu. Manželka mi upravuje košili, skorodcera odebírá foťák, vůdkyně konečně našla vhodné vodítko. Ještě učesat Elli a jsme vkopnuti feministickým šikem do kruhu za souhlasného pištění a štěbetání obecenstva. Ve výstavním kruhu již nefrčí staré válečné tance, kdy těžký krok válečníka znamenal vysokou bojovou stabilitu. Chtěl bych si ale udržet určitou osobní integritu a odmítám vjet do pece krematoria se střevíčky na nohou.

Naštěstí uprostřed kruhu se potkávám s mužem. Na chvíli se k němu upírají mé naděje, jako ke spřízněné duši. Mýlím se. R.CAC a příliš tenké nohy zní rezultát toho ubohého zlomeného muže, který příliš častým stykem s názory ženských chovatelek canisové fauny přišel o svůj vlastní názor chlapa.

Po výstavě došlo na kýžený rozbor v hospodě nevalné kvality. Pamatuji časy, kdy jsme si za všeobecného halasu ukazovali se spolubojovníky válečné jizvy, strašlivé vojenské příběhy i lechtivé historky. Zde jsem však po celou dobu seděl tiše jak zařezaný. Chytil jsem se jen jednou a to k tématu hnojení bramboříků. Nyní sedím doma, prohlížím si internetové informace o šestinedělí, předporodních bolestech a lituji, že neznám ten pocit, když jsem to dostal poprvé. V televizi pozoruji přípravy na inauguraci nového prezidenta. Při pohledu na něj usuzuji, že je to poslední mužský vládce našeho národa. Doufám, že příště se do debaty zapojím plnohodnotně. Stýská se mi po mamutech…