Výběr štěněte ČSV – několik rad pro prvomajitele

V případě, že Vaše osoba či rodina byla chovatelem vybrána ke spolužití s jejich vypiplanými malými tvory a bude vám umožněn dokonce výběr štěněte, přistupte k tomuto úkolu s pokorou. Vězte, že do této chvíle s malými kuličkami mnohdy spaly a snily své sny. Najednou přijedete vy a začnete poměřovat velikost uší, barvu oka a čilost pidižvíků.  To vše podle vyčtených či odposlouchaných kritérií .

Platí pravidlo číslo jedna –  všechny ČSV jsou krásní a  z této chovatelské stanice nejkrásnější. Mrštní jsou všichni. V případě, že to ještě nevíte, vězte tedy – vybíráte si právě malého plyšového krokodýlka, který bude následujících čtrnáct let utvářet Váš charakter. Nejdéle do pěti let budete vlastnit minimálně dva tyto skvosty kynologie a svému životnímu partneru budete podsouvat filozofickou tézi o tom, že kde se uživí dva, uživí se i tři. Této větě, v této chvíli pravděpodobně ještě nerozumíte. Nevadí, jednou si vzpomenete, bude však již pozdě.

Vraťme se k samotnému výběru. Pravidlo č.2  – věřte na první cinknutí a tajná znamení. Kašlete na barvu a rozměry. Mějte na zřeteli, že prst osudu může mít různé formy, například prokousnutou nosní dírku nebo utrženou náušnici. Předpokládám, že pohlaví  malé saně máte vybráno dávno před porodem. Jako první seznámení s tímto plemenem doporučuji fenku, vzhledem k jejich předpokládané vyšší submisivitě je větší předpoklad zachování vašeho osobního charakterového profilu.

Jedná se hlavně o to, abychom vás po několika letech soužití se psem nehledali po křivoklátských hvozdech, protože vedení ve smečce převezme ON. A vy převezmete jeho pohled na tento svět. Nenechte se mýlit, u feny Vás čeká podobný osud. Přeměna je však mnohem sofistikovanější, rozložena do delšího období. V neposlední řadě i méně bolí (ano, správně i fyzicky). Vašim blízkým tak poskytnete delší čas, aby si zvykli na váš myšlenkový přerod, který stejně již musel být zakódován v dětství a tím pádem na něm mají určitý genetický podíl vaši rodiče. Tak jako se prokázalo, že 4% menšina se již rodí s tím, že nejsou v tom správném těle. Přijměte tedy i vy fakt o vašem předurčení pozorovat tento svět v úhlu zorného pole žlutého oka. V případě, že se vnuknutí dostaví, neukazujte na vyvoleného mrňouska příliš dlouho prstem. Bylo by špatné, aby seznámení začalo ostříháním vašich nehtů (o zničení  díla vietnamského nehtového studia nehovořím).  Na rozloučenou dostanete spoustu papírů, rad a protože vás chovatelka (chovatelova manželka) ještě dobře nezná, dostanete na cestu i štangli mletého masa. Není určena vám, aby nedošlo k trapnému nedorozumění. To snad aby neumřel hlady malý piraňoušek. Samozřejmě bude nakrmen i na rozloučenou, což je vlastně aniž by jste to tušili vaše první zkouška.

Ještě připomenu další nutnou věc. Základní výbavu majitele ČsV. Vodítko, obojek a  miska je základ. Pelíšek volte větší, pro případ výměny míst v posteli (zkráceně, prostě tak, aby jste se tam vešli i vy). Pokračováním je mrazící box pro maso,  kotec (ideální je protiatomový kryt ze socialistické éry, popřípadě odkoupit od armády v blízkosti se nacházející pozůstatek opevnění  ŘOP vz.37 či méně odolný, ale postačující vz.36).  Dále musíte vlastnit  zrcadlovku s rozlišením více jak 7,4 megapixel pro pravidelné reporty chovatelce. Registrací internetové domény na nějakou variaci slova wolfdog také nic nezkazíte a o vyhledání morální podpory stejně postižených lidí na FB není potřeba se šířit. Váš mobilní telefon určitě neobsahuje jméno a číslo rodinného lékaře, od této chvíle tam bude číslo Vašeho veterináře. GPS s mapou Evropy pro ekonomičtější vyhledání míst mezinárodních výstav se také hodí. Dvojmístný sportovní vůz prodejte, ideální je některá z dodávek (má reklama na Fiat Dobló zní – nikam nedojedete, ale to psí pohodlí je k nezaplacení). Úplní fajnšmekři  si pořídí v zahrádkářské kolonii u Roudnice nad Labem zahradní domek či bungalov u Jevišovické přehrady, jestliže nevíte o čem píši, brzy pochopíte.

Co dodat závěrem? Že nemáte tušení, co jsem měl na mysli tou první zkouškou? Možná vše osvětlí věta mého pětasedmdesátiletého otce ve chvíli, kdy jsme se u rodičů stavili poté, co byla vyzvednuta od své matky naše současná pýcha – Elli „Nějaký ČsV“. Otec tehdy otevřel svému vnukovi Tomášovi, který vzadu v autě hlídal Ellíska a děl: „Jejda, ta je krásná!! Babí, pojď sem Tomášek je celej poblitej!“
I TAK, VÍTEJTE V KLUBU!!!